S "padinou" na Šumavě

S "padinou" na Šumavě

Tento víkend jsem strávil s rodinou na Šumavě. Této příležitosti jsem využil k tréninku na letní trekování. Pravda, nic těžkého na zádech jsem neměl, proto jsem si řekl, že si o to dám větší příděl kilometrů. Nakonec celkových 26 za šest hodin. Byla to fuška, holt je na čase se sebou něco dělat.

Ale zpátky k focení. Při cestě jsem si počítal, na kolik vyjde jeden „cvak“. Těžce se to počítá kvůli neznámé životnosti, ale reálné číslo může být tři cvaky za jednu korunu. Svatby, kde to pálím, mi teda vyjdou na 1000-1500Kč. Je na čase závěrku trochu šetřit :-) A tak jsem si řekl, že ze sobotní Šumavy přivezu jen max 24 fotek. Koneckonců neustále posloucháme, jak to dřív fotografové měli těžké, že dneska každý jen náhodile cvaká a pak maže tisíce fotek. Někdy mám pocit, že nemůžeme využívat výhod digitálu. Že někdo, kdo nafotí míň fotek, je větší borec než ten střelec. Tyhle žabomyší války nechám na jiných.

Nakonec jsem odfotil těch 24 fotek, z toho tři jsem vyhodil. Vyhodil bych vlastně možná vše, ale slíbil jsem, že ukážu výsledky z 50/2, s kterou jsem nafotil všechny snímky. Další objektivy jsem si nechal doma. Zatím nevypadá vůbec zle! Světelnost f2 je pro mne dostačující, pokud je světlo (a když není, no problemo, zvedáme ISO do výše, kam jen Fuji pustí). Ale vše ukáže až následující svatba, přece jen právě na svatební focení jsem si ji pořídil.

Nicméně s „dvojkovou“ řadou objektivů jsem osobně nadmíru spokojený. Lehký, malý, skladný, odolný, levný, rychlý…. Tyhle přívlastky můžeme zmínit nejen u 35, ale i 23 a nyní 50. Nebýt slabosti vůči 35/1,4, mám doma všechny a nic dalšího nepotřebuji. Dokážu si představit, že všechny své fuji-procházky absolvuji s 23 a 50. Nic víc nepotřebuji (i když na ty veverky by se zrovna šikl 50-230, který mi leží zbytečně doma!)

Po první svatbě dodám důkladnější recenzi. Ale nečekejte od mne žádné technické věci. Sedí mi to v ruce? Super. Nesedí? Nekoupím si to. Víc nepotřebuji. A myslím, že padina sedne dokonale!

Toto už není padina. V neděli ráno jsem popad stativ a šel fotit na slať. Svou práci odvedl málo využívaný, ale stále neprodejný objektiv 18-55.