Tři bombastické dny

Proč jsem si vernisáž užil?

Prý jsou výstavy pro egoisty. A že si to ego potřebují fotografové pohonit často! Pravda, každý potřebuje čas od času slyšet nějakou tu chválu. Ale ta mě tentokrát netěšila ani zdaleka tolik, jako jiné věci.

O čem mluvím? Mluvím o tom, že mi udělalo největší radost, že dorazili nejen lidé z Prahy, ale Kadaně, Varů, Brna a dalších koutků naší republiky. Že obětovali kus svého drahocenného času jen, aby se se mnou setkali a podpořili mě.

Už jsem to říkal pár lidem na místě. Já si význam mé výstavy vlastně ani neuvědomuji. Nebral jsem to jako nějaký svůj úspěch. Těšil jsem se, ale nepovažoval jsem tento den za nějak výjimečný. Rozhodně ne tolik, jako má rodina, moji přátelé. A to je další věc, proč jsem si to užil. Protože pár lidí bylo na mě pyšných, díky čemuž si postupně uvědomuji, jak významné to nakonec bylo a je.

Foto by Martin Salajka (včetně té úvodní)

A až teďko mi pořádně dochází, proč jsem si to opravdu užil. Právě z toho důvodu, že jsem zase mohl vidět mé nejbližší, rodinu, poznal některé lidi, které jsem chtěl poznat už dlouho. Přišlo se na mě podívat několik obdivuhodných fotografů, kteří jsou mi vzory! A seznámil se s novými tvářemi. Tohle je pro mě největší význam mé vernisáže. Nikoliv ego. To zůstává stejné. Pořád plný pochyb a zároveň motivace dělat všechno líp a jinak.

No a bude další výstava zase? Proč by měla být? Setkat se se svými blízkými můžu jinak. Třeba na párty (však mě znáte)!

Takže díky všem, co jste mě přijeli podpořit, pozdravit, mrknout na mé fotografie, poslechnout si můj proslov, u kterého jsem kupodivu nezkolaboval, propít pár skleniček… Moc rád jsem vás viděl, třebaže mě moc mrzí, že jsem nestihl se všemi pořádně poklábosit….

Litomyšl, jo tam to žije!

Každý má nějaké ty své akce v každém roce, na kterých nesmí chybět. Jedna z těchto událostí je v Litomyšli, kde se konají srazy svatebních fotografů. Tedy festival! Dva dny plné přednášek, pokecu, zábavy a trochu té párty :-)

Loni jsem byl naprosto nadšen, letos to bylo opět dokonalé! Perfektní řečníci, včetně Dalibory, byli opět inspirující. A stejně jako loni bylo časté tématem nacenění naší práce, která je v ČR podhodnocována. Mě osobně potěšila hlavně účast Kevina Mullinse! Dostat ho sem, je něco neuvěřitelného. A stejně jako loni mi mluvil z duše Vojta Hurych, tentokrát to byl Kevin. Jsem nesmírně rád, že se trend dokumentovat svatbu rozšiřuje.

Popravdě tahle setkání jsou pro mě osobně daleko přínosnější než workshopy. Člověk se totiž doví vše, co potřebuje. Najde inspiraci, kde by ji jinde nehledal. Zamyslí se, zda to, co dělá, dělá opravdu dostatečně dobře. A hlavně potká řadu bravurních fotografů, kteří se nad nikým nepovyšují. Naopak!

Foto by Michal Kobrle

Pro mě osobně byl nejvíce inspirující Tomáš Dolejší, s kterým jsem sdílel pokoj a mohli jsme skvěle pokecat. Co víc si přát od takového člověka a fotografa. Jsem zároveň nesmírně rád, že jsem mohl pokecat zase s lidmi, s kterými jsem se na loňské akci mohl poznat, ať už je to Miloš, Přemek, či s Tomášem, organizátorem, na kterého jsem se nesmírně těšil!

Ale kdybych měl jmenovat, tak popíšu celý list. Jednoduše všem díky! A hlavně organizátorům. Nevím, jestli to všem dochází, ale jejich práce je neskutečná. Udělat takovou mega akci, která když se normálně zamyslíte, stojí vlastně za hubičku, krom toho jde výtěžek na dobročinné účely, není rozhodně pro každého! Jen pro ochotné nadšené blázny, kterých není nikdy dost.

Takže díky! A těším se zase za rok…

Foto by Michal Kobrle (více fotek naleznete TADY V TOM ODKAZU )